To
je věc, kterou si máme udělat nejdřív v sobě.Je to hlavně to, co často
nestíháme. A proč? No proto, že jsme příliš zaneprázdněni pořádkem vnějším.
Myslíme si totiž, že jen dokonalý pořádek je nejdůležitější. Ale není to
pravda. Mně osobně připadá, když vidím jen nablýskaný nábytek bez jediné
šmouhy, stůl bez drobečku, všechno tak
dokonale uklizené a naleštěné, že nejsem v normálním světě, ale
v uzavřené, hranaté nádobě bez normálních lidských znaků a jevů. Vždyť
nedopitý hrnek kafe, nebo zapomenutá knížka je naprosto v pořádku. Jsme přece jenom lidé! Nejsme
stroje, abychom se museli pořád honit za něčím, co ani nestojí za to. Jistě,
pořádek je velmi pěkná věc, ale nic se nemá přehánět! Neříkám ,že bychom neměli
uklízet, pouze poukazuji na to co je důležitější.
Nechte úklid na později, sedněte si, čtěte,
relaxujte, vypijte si s někým blízkým kávu nebo čaj, jen se, prosím, pořád
za něčím nehoňte! Ubírá Vám to sílu i vitalitu. Já vím! Říkáte si : „Úklid za
mě nikdo neudělá.“ Ale ta krátká chvilka odpočinku opravdu všem prospěje. No
řekněte sami. Nebylo by vám líto, kdyby jste se jednoho dne ohlédli a řekli si
: „Vždyť já jsem promarnila celý život jenom uklízením, místo toho, abych si
např. sedla s dětmi a popovídala si, co v ten den prožili.“
Uklízejte, žijte v pořádku, ale nedělejte ze svých domů nablýskané zlaté
klece, ve kterých není kousek lidského citu.